Tvorba zahrad - voda

Vodní prvky používají tvůrci zahradní architektury odnepaměti. Nejrůznější bazénky a fontánky najdeme už v záznamech o mezopotamských zahradách, v umění japonských a čínských zahradníků získaly podobu menších přírodních jezírek a různých „živých prvků“, zejména ve spojení s bambusovými konstrukcemi a jako k přírodnímu prvku přistupovali k vodě i angličtí krajináři v 19. století.

Ještě před nedávnem byl za vrchol považován betonový bazének uprostřed skalky s vysazeným leknínem, dnes jsou možnosti díky novým materiálům takřka neomezené: na Vaší zahradě může vzniknout rozlehlé jezírko stejně dobře jako miniaturní rybníček u terasy, problémem nejsou ani potoky či drobné vodopády. V každém případě však musí vzniknout přirozený a s celkovou úpravou dobře harmonující prvek, který na sebe sice podvědomě přitahuje pozornost, zároveň ale neruší atmosféru zahrady. „Vytvořiti věrně napodobenou přírodu jest uměním, čehož může se odvážiti pouze zručný odborník,“ tvrdil před více než 90 lety Alois J. Kulišan v knize Domácí zahrady a zahrádky a nutno dodat, že ani takřka jedno století na jeho názorech nic nezměnilo. „Mnohý majitel zahrady, chtěje míti ve své zahradě (třeba malé) vše, co se mu líbí v jiných větších zahradách, založí si jezírko, skalku a jiné pozoruhodné partie, které však neodpovídají rozměrům zahrady, ani vkusu. Taková zahrada jest spíše hračkou, nežli účelnou a důležitou součástí obydlí majitele.“ Pokud ještě uvážíme, že práce se speciální fólií vyžaduje preciznost a dostatek zkušeností a že budování vodního prvku je většinou spojeno s rozsáhlými zemními pracemi, zvažme dobře, zda se do stavby jezírka pouštět vlastními silami.

Vodní svět je velmi rozmanitým spojením rostlinné a živočišné říše. O rostliny kolem vody se postaráme my, vodní živočichové si cestu za svým přirozeným útočištěm najdou sami. Právě díky nim získá zahrada punc dokonalosti a to, čím se snaží být odpradávna: kouskem přírody na malém pozemku. „K tomu však jest třeba studovati přírodu a jisté míry a vnímavosti a dovednosti, abychom vytvořili opravdový koutek přírodní,“ čteme znovu v knize architekta Kulišana. Nad hladinou se brzy začnou vznášet žáby, mělčina přiláká čolky a někde pod kamenem si časem spokojeně zakuňká žába.

Jak takové jezírko vzniká? Především je třeba najít pro vodní plochu to nejlepší místo na zahradě a vytvořit projekt. Větší jezírka mohou sloužit také jako přirozené koupaliště – pak je třeba počítat s větší hloubkou a dostatečnou rozlohou. Většinou pomocí techniky se terén vymodeluje – někde stačí přesunout pár kubíků země, někde je třeba vyhloubit jámu, a usadí se filtrační technika. Vymodelovaný terén se překryje izolační vrstvou a speciální jezírkovou fólií, která se na místě svaří, aby nevznikaly nevzhledné přehyby. Postupně se začne napouštět voda a upravovat pobřežní a bažinné okraje, výsadba rostlin následuje až na konec. O ostatní už se postará příroda… a my, Vaši zahradníci.